Inforámeček bez čar vokolo:
„Rodičovská“ (zkratka od „rodičovská-rozhodně-ne-dovolená“) je fakticky neplacené volno od zaměstnavatele – ten vám jenom drží místo do návratu do práce. Na rodičovské mohou být oba najednou, jak se ukázalo. Často se s tím plete rodičovský příspěvek, což je plošná dávka, stejná pro všechny nově narozené děti v zemi, která nijak nesouvisí s tím, jak a zda někdo pracuje. Zato taková mateřská, to je jiná – to je v podstatě nemocenská určená pro matku v pozdní fázi těhotenství a pár týdnů po porodu. A nedávno nám k tomu přibyla otcovská, což vůbec není to samé jako rodičovská pro otce, aby v tom byl pořádek (je to 5 dní volna na krátce po narození, podle mě aby se umenšil šok a zděšení otce z pohledu na zmuchlané mimino).
No co by ne, coby mileniálům nám oběma přišlo, že ty tři-a-něco,
resp. dva-a-něco roky, co jsme byli naplno zaměstnáni, by protentokrát docela
stačily a každej z nás si zaslouží měsíc odpočinku s avokádovými tousty
ze Slevomatu. I zrodil se nápad na lednové prázdniny, které jsme hrdopyšně
označili za předávání agendy.
Jo, jako bych to slyšel: "tak to jste moc nedomysleli,
kamarádíčkové, asi se na těch vašich pseudohumanitních gymnáziumech a dalších
rozumech neučila ta, tento, finanční gramatika! Když ze dvou lidí přijdou dva
lidi o plat, tak kolik si pak můžou dovolit kakaduovejch toustů, no?" (disclaimer:
ze dvou srovnatelných platů státního úředníka a jednoho doktorandského
stipendia tak minus patnáct)
Tak zaprvý, odpověděl bych zpupně, ty avokádové tousty, to
byla humorně stereotypizující nadsázka. Já je vůbec nejím – čas jsme oba dva chtěli využít
hlavně k odškrtávání nejpodstatnějších restů, jako jsou návštěvy doktorů,
kultura, turistika a celozrnné chlebíčky s řepnou pomazánkou a kozím sýrem.
A zadruhý, na rezervu jsme, prosím pěkně, samozřejmě mysleli
a vše šlo jako po másle. Tedy šlo by, kdybychom při plánování měsíce prázdnin nezapomněli
na takovou drobnost, totiž že máme dítě.
Tak si tu realizaci rovnou můžeme shrnout:
1) K doktorům jsme se neobjednali, protože se nám nechtělo.
2) Kulturu obstarala vypůjčená kniha z knihovny, na niž padl zrak predátora hned po mém prvním pokusu o četbu, načež se gepard v dupačkách neomylně vrhl přes celou místnost, nedal kořisti šanci, bleskurychle vytrhl první stránku a narval si ji do tlamičky.
3) Turistiku pak zahrnovaly pěší výlety po oblíbené fauně Palmovky, tedy jmenovitě: holub, kachna, nutrie, tramvaj, pejsek na psí louce a dva koně na pletené bundě Vlasty Plamínka (toho věštce, je to náš přímý soused a štěně k Madly smutku namouduši nemá).
No a všechno ostatní jsme, v zájmu klidu a rodinné
pohody, v naší nejlepší akademické tradici odložili na příště. Zbývá nám třeba několik
poukazů a vstupenek do konce března, tak to už ale určitě stihnem, leda že by
přišla zombie apokalypsa a/nebo bylo vyhlášený stanný právo, ha, ha….taková
blbost.
"A navíc!", dělal jsem si naděje, "určitě díky měsíci
předávání agendy Madla přestane bejt takovej tatánek!", čímž jsem si pomyslel, že se jí vytratí separační
úzkost navázána příhodně na mě nastupujícího na rodičovskou
a vůbec bude ze všeho nejvíc spokojená o samotě.
Pro ilustraci si ji dovolím ocitovat:
Madly nejfrekventovanější výrok k 31. 12. 2019:„Tátatáta-tátatáta-tááááátatátatáta-TÁTA-táta!!“Madly nejfrekventovanější výrok k 31. 1. 2020:“TátamámatátaMÁMAtátamámaTÁTAmámamámaTÁTA-MÁMA-TÁTA-MÁMA!!!!
Vyložená změna k lepšímu, si myslim. Co ten pokrok znamená v praxi, si zakusím v následujících
měsících.
Když jsme došli k výčtům, připojuji přehled subjektu v době předání. Za rok si porovnáme, jak experiment dopadl.
Madla v době předávání agendy:
Věk: 1 asi. Po matkovsku 13.
Délka: 73 cm. Jestli vás zajímá, kdy se oficiálně délka dítěte mění ve výšku, tak váš výzkumný tým to vypátral a podle očkovacího průkazu to je ve třech letech.
Obvod hlavy: 47 cm. Laicky předpokládám, že se tím měřením testuje, jestli není inkognito šišoun a předvoj mimozemský invaze – za upomínku na zlatý poklad kinematografie 90. let předem pardon: (https://www.csfd.cz/film/10381-sisouni-v-new-yorku)
Hmotnost: na jednu ruku až moc
Počet prstů: 20, zatím
První slova: jo, jo, jo
Vývojové stádium: někde mezi pejskem a domácím hlodavcem
Z libeňských výprav v plným počtu. Cestám po fauně
pomáhá, že pejsek je naprosto všude, protože je náš.

Jirko, baví mě to. Nejlepší byl popis ledna. Jste borci, piš dál!
ReplyDeleteJirko, baví mě to. Nejlepší byl popis ledna a taky slovo tatánek. Jste borci, piš dál!
ReplyDelete